Jak často měnit zubní kartáček? Zhruba po třech měsících

Jak často měnit zubní kartáček? Zhruba jednou za tři měsíce, a dřív, když se štětiny rozcuchají nebo když jste prodělali infekci. Řada lidí kartáček drží měsíce navíc, protože „pořád drží pohromadě“. Čistit ale přestává dřív, než vypadá zničeně. Na příběhu fiktivní Evy ukážeme, jak taková situace vypadá, a z ní odvodíme praktická pravidla pro výměnu, péči i výběr tuhosti štětin.

Situace: Eva a kartáček, který „ještě slouží“

Eva se čistí zuby dvakrát denně a kartáček drží v kelímku v koupelně už osm měsíců. Štětiny má rozjeté do stran, konce zaoblené a barevný indikátor dávno vybledl. Říká si, že přece funguje. Při pravidelné prohlídce jí zubařka řekne, že u dásní je plak a že kartáček čistí hůř, než by měl.

To, co Eva zažívá, je častý jev. Štětiny se při používání ohýbají a lámou, ztrácejí pružnost a zaostřené konce se opotřebují. Pak neumí dobře vyčistit zubní krček u dásně ani mezery. Rozcuchaný kartáček navíc může dásně dráždit.

Eva si pořídí nový kartáček a po týdnu pocítí, že zuby jsou po čištění hladší. Dásně přestaly při čištění krvácet. Změna nebyla v ní, ale v nástroji. Příklad je ilustrační, ale ukazuje, jak nenápadně opotřebení nastává.

Z toho plyne pravidlo tří měsíců

Běžně se doporučuje měnit kartáček zhruba po třech měsících používání. Při intenzivním tlaku nebo tvrdých štětinách i dříve. Štětiny, které se začnou rozevírat, jsou jasným signálem, že je čas. Nečekejte na vizuální zničení.

Mnohé kartáčky mají barevné štětiny, které bledne, jakmile je kartáček opotřebovaný. Je to užitečný indikátor, ale nemusíte se na něj spoléhat. Stačí se na kartáček pozorně podívat při zhlédnutí do kelímku. Pokud štětiny vybočují, vyměňte ho.

Praktické je vázat výměnu na pevný termín, třeba začátek ročního období. Nový kartáček si pořiďte vždy před tím, než starý vyhodíte. Doma tak nezůstanete bez. U dětí, které štětiny více žmoulají, se výměna provádí častěji.

Po nemoci vyměňte dřív

Po chřipce, angíně nebo jiné infekci v ústech a krku se doporučuje vyměnit kartáček dřív. Mikroby se na něm mohou zdržet a hrozí opakované znovunakažení. Nový kartáček je jednoduchá a levná prevence. Platí to i po opar rtu nebo zánětu dásní.

Dbejte na to, aby se kartáčky členů rodiny nedotýkaly. Uložené hlavou k sobě mohou přenášet mikroby. Každý by měl mít kartáček na vlastním místě a vlastní kelímek. Kartáčky nikdy nesdílejte.

Pokud se pacient léčí, třeba po zákroku v ústech, zeptejte se zubaře, který kartáček používat. Po operaci mohou být vhodné extra měkké štětiny. Doporučení se liší podle případu. Řiďte se radou lékaře.

Jak kartáček ošetřovat, aby nebyl zdrojem bakterií

Po čištění kartáček důkladně opláchněte pod tekoucí vodou a setřeste vodu. Uložte jej do svislé polohy hlavou nahoru, aby uschl. Uzavřená pouzdra nebo krytky udržují vlhkost, a proto se hodí jen na cestování. Doma kartáček nechte na vzduchu.

Kartáčky v kelímku se nemají dotýkat. Pokud jste doma ve více lidech, použijte stojánek s oddělenými otvory. Nedávejte jej do blízkosti záchodu, kde se při splachování šíří drobné kapičky. Uložení v zásuvce nebo v zavřené skříňce je lepší.

Občasné namáčení do dezinfekce není nutné. Stačí důkladně opláchnout a nechat uschnout. Přípravky na zubní kartáčky mohou ničit štětiny. Zdravá domácnost nepotřebuje víc než čistou vodu.

Jak vybrat měkkost štětin

Většině dospělých vyhovují měkké nebo střední štětiny. Tvrdé štětiny nečistí lépe, jen mohou poškodit dáseň a sklovinu u krčků zubů. Silný tlak a tvrdý kartáček vedou ke vzniku recesí dásní. Čistit se má jemně, krouživými pohyby.

Měkké kartáčky jsou vhodné pro citlivé dásně, pro děti, po zákrocích v ústech a při ortodontické léčbě. Dostanou se i do mezer a nepoškozují dáseň. Pokud máte pocit, že zuby nejsou čisté, řešením není tvrdší kartáček, ale lepší technika. Zubní lékař nebo dentální hygienistka ji ukážou.

Velikost hlavy volte tak, aby se pohodlně dostala na zadní zuby. Menší hlava je pro většinu lidí praktičtější. Rukojeť má pevně sedět v ruce. Cena nehraje takovou roli jako vhodnost.

Elektrický kartáček a dětské kartáčky

U elektrického kartáčku se nevyměňuje celé zařízení, ale hlavice, a to zhruba ve stejném rytmu jako u ručního. Opotřebovaná hlavice čistí hůř a nasbírá mikroby. Mnohé hlavice mají indikátor opotřebení, který lze sledovat. Řiďte se pokyny výrobce.

Elektrický kartáček může být pro někoho pohodlnější, třeba pro lidi s omezenou pohyblivostí rukou. Neznamená ale, že čištění nemusíte dělat pečlivě. Vedete kartáček pomalu od zubu k zubu a netlačte. Technika zůstává rozhodující.

Dětské kartáčky vyměňujte častěji a vybírejte podle věku dítěte. Děti žvýkají štětiny a kartáček se rychle ničí. Mladší děti potřebují dohled rodiče. Zubní lékař doporučí vhodnou velikost a techniku.

Časté otázky

Je nutné měnit kartáček po nachlazení?

Doporučuje se to, hlavně po angíně nebo chřipce. Mikroby na štětinách mohou zůstat. Nový kartáček je levné opatření a zbytečné riziko odstraní.

Je tvrdý kartáček lepší na zubní kámen?

Ne, tvrdý kartáček zubní kámen neodstraní a může poškodit dáseň. Kámen odstraňuje jen zubař nebo dentální hygienistka. Doma pomáhá pečlivé čištění měkkým kartáčkem.

Jak poznat, že kartáček už nečistí?

Poznáte to podle rozevřených nebo ohnutých štětin, které ztratily tvar. Zuby po čištění nejsou hladké a dásně mohou krvácet. V takovém případě kartáček vyměňte, i když uplynulo méně než tři měsíce.

Zdroje

• Česká stomatologická komora
• Státní zdravotní ústav