Jak se účinně vypořádat s nízkou teplotou doma i venku

S nízkou teplotou se nejlépe vypořádáte kombinací tří věcí: správně se oblékat ve vrstvách, udržet tělo v pohybu a v teple zevnitř a doma topit rozumně a bezpečně. Chlad není jen nepohodlný. Dlouhodobé prochladnutí zatěžuje srdce, zhoršuje bolesti kloubů a zad a u starších lidí a malých dětí může vést k podchlazení i uvnitř bytu.

Oblékání ve vrstvách

Víc tenkých vrstev hřeje lépe než jedna silná, protože mezi nimi zůstává vzduch, který izoluje. Spodní vrstva má odvádět pot od těla, nejlépe z vlny nebo funkčního materiálu, ne z bavlny, která vlhne a studí. Prostřední vrstva hřeje, typicky fleece nebo svetr, a svrchní chrání před větrem a deštěm. Nejvíc tepla uniká z hlavy, krku, rukou a nohou, proto čepice, šála, rukavice a teplé ponožky dělají víc, než by člověk čekal. Boty by neměly být těsné, protože stažené chodidlo je prokrvené hůř a rychleji zebe.

Babiččina rada o riflích má něco do sebe. Tenká džínovina za mrazu nehřeje a za vlhka studí.

Teplo zevnitř

Tělo vytváří teplo pohybem a trávením. Pár minut rychlé chůze, schody nebo krátké cvičení prohřejí lépe než sezení u topení. Teplé jídlo a nápoje pomohou, jen se nespoléhejte na alkohol. Ten sice vyvolá pocit tepla, ale rozšíří cévy v kůži a tělo pak teplo ztrácí rychleji. Při sedavé práci v chladnější kanceláři se každou hodinu zvedněte a projděte se. Vhodné je i teplé polévkové jídlo v poledne a dostatek pití, protože v zimě méně cítíme žízeň a snáz nedopijeme.

Časté studené ruce a nohy, které se nezahřejí ani v teple, konzultujte s lékařem.

Kolik stupňů doma

Pro obývací pokoj se obvykle doporučuje zhruba 20 až 22 °C, v ložnici o něco méně, kolem 17 až 19 °C, protože v chladnější místnosti se lépe spí. Starší lidé, lidé s nemocemi srdce a malé děti potřebují spíš vyšší hranici. Příliš vytopený byt s velmi suchým vzduchem ale zase vysušuje sliznice nosu a hrdla. Vlhkost vzduchu kolem 40 až 60 % je příjemná a zároveň nepodporuje plísně tolik jako vlhčí prostředí. Když topíte, větrejte krátce a intenzivně, ne celý den pootevřeným oknem, kterým unikne teplo a zdi vychladnou.

Ušetřit na topení pomůže zatáhnout večer závěsy, utěsnit netěsná okna a nezakrývat radiátory nábytkem ani sušícím se prádlem. Termostatické hlavice umožní nastavit každé místnosti jinou teplotu, takže netopíte zbytečně v pokojích, kde nikdo není. Kdo platí za teplo podle měřičů, uvidí rozdíl v ročním vyúčtování.

Přímotopy a topidla bezpečně

Elektrický přímotop se hodí na přitopení do jedné místnosti nebo na přechodné období. Nevytváří spaliny, ale při dlouhém používání spotřebuje hodně elektřiny, takže jako hlavní zdroj tepla bývá drahý. Olejové radiátory hřejí pomaleji a déle vydrží teplé, horkovzdušné ventilátory rychle ohřejí malý prostor, ale víří prach a bývají hlučné.

1. Topidlo stavte na stabilní povrch, dál od záclon, nábytku a sušícího se prádla.
2. Nezapojujte ho do prodlužovacího kabelu s dalšími spotřebiči, hrozí přehřátí.
3. Nenechávejte ho běžet bez dozoru přes noc nebo v pokoji, kde spí malé dítě.
4. Plynová a naftová topidla do obytných místností nepatří. Uvolňují spaliny včetně oxidu uhelnatého, který nevidíte ani necítíte.
5. Pokud doma máte kotel, krb nebo kamna na tuhá paliva, pořiďte si detektor oxidu uhelnatého a nechte pravidelně kontrolovat komín.

Krb a kamna vytvoří příjemné sálavé teplo, ale jejich pořízení je stavebně náročné a vyžaduje revize. V panelových domech je obvykle nelze instalovat.

Kdy chlad začíná být nebezpečný

Třes, zimomřivost a necitlivé prsty jsou první varování. Když se přidá zmatenost, ospalost, nezřetelná řeč nebo třes naopak ustane, může jít o podchlazení a je třeba volat záchrannou službu. Nejohroženější jsou senioři, lidé bez domova, osamělí lidé v nevytápěných bytech a malé děti.

Můj tip: Máte-li v blízkosti staršího souseda nebo příbuzného, doporučila bych se v mrazivých dnech jednou za čas zastavit a zkontrolovat, jestli topí. Senioři často šetří a chlad si neuvědomují.

Zdroje

• Státní zdravotní ústav
• Hasičský záchranný sbor ČR
• Světová zdravotnická organizace