Proč dítě směřovat k hraní na kytaru a jak mu to prospívá

Hraní na kytaru dětem prospívá hlavně tím, že trénuje jemnou motoriku a koordinaci obou rukou, učí soustředění a trpělivosti a dává jim způsob, jak zvládat emoce. Zdraví prospěje, pokud dítě hraje s dobrým držením těla, na nástroj odpovídající velikosti a z vlastní chuti. Když je kytara povinnost pod tlakem, radost i přínos se rychle ztrácejí.

Co hraní dítěti dává

Při hře na kytaru dělá každá ruka něco jiného. Levá ruka mačká struny na hmatníku, pravá brnká nebo drnká v rytmu, a mozek musí obě činnosti sladit. To je pro dětský mozek výborný trénink. Děti zlepšují jemnou motoriku prstů, která se hodí i při psaní, koordinaci a smysl pro rytmus. Učí se sluchově rozlišovat tóny a poznávat, kdy nástroj ladí a kdy ne. Pravidelné cvičení přináší zkušenost, že pokrok přichází postupně a že vytrvalost se vyplácí, i když první týdny bolí konečky prstů.

Hudba je také ventil. Dítě, které se zlobí nebo je smutné, si může zahrát, a to uleví.

A kytara je společenský nástroj. Hraje se u táboráku, na chatě, s kamarády, a teenager s kytarou snadno najde partu.

Pozor na držení těla a ruce

Aby hraní zdraví prospívalo, a ne škodilo, musí dítě sedět správně. Záda rovně, obě chodidla na zemi, případně jedna noha na podnožce podle způsobu hry, ramena uvolněná. Kytara nesmí být tak velká, že dítě musí natahovat ruku přes celé tělo nebo se hrbit, aby vidělo na hmatník. Děti proto hrají na zmenšené kytary, jejichž velikost se volí podle výšky a délky paží. Při dlouhém cvičení v křeči mohou bolet zápěstí, ramena nebo záda. Kratší a častější cvičení, třeba patnáct až dvacet minut denně, je pro malé děti lepší než hodinová dávka jednou týdně.

Bolest v konečcích prstů na začátku je normální. Bolest zápěstí nebo ramen normální není.

Klasická kytara s nylonovými strunami je pro dětské prsty šetrnější, ocelové struny u akustické kytary tlačí víc. S elektrickou kytarou dítě obvykle začíná později, když už má základy a chce hrát jiný styl hudby. Hlasitost zesilovače přitom hlídejte stejně jako u sluchátek, protože dlouhé cvičení nahlas v malém pokoji může poškodit sluch.

Umělecká škola, lektor, nebo online?

Základní umělecká škola nabízí pravidelnou výuku, učitele, který sleduje techniku, a také hudební teorii a možnost hrát v souboru. Pro dítě, které chce hrát dlouhodobě, je to spolehlivý základ. Soukromý lektor se víc přizpůsobí dítěti a jeho oblíbené hudbě. Online kurzy a videa se hodí na první krůčky, pro děti s nabitým rozvrhem a jako doplněk k výuce. Jejich slabinou je, že nikdo nekontroluje držení ruky a těla. Špatné návyky se pak odnaučují těžko, proto je dobré aspoň čas od času zajít na hodinu k učiteli.

Jak dítěti chuť nezabít

Nechte ho hrát písničky, které zná a má rádo, i když nejsou z učebnice. Chvalte snahu, ne jen výsledek. Nehrajte za něj a neopravujte každý tón hned, jak ho zahraje. Domluvte se na pravidelném čase cvičení, třeba po svačině, aby to nebyla denní vyjednávání. A přiznejte si, pokud je kytara spíš váš sen než jeho. Někdy stačí jiný nástroj nebo pauza a zájem se vrátí.

Motivaci podpoří i malé cíle a publikum. Dítě může zahrát babičce k narozeninám, nahrát video pro kamaráda nebo si s rodičem zazpívat. Každý takový zážitek mu ukáže, proč se vlastně cvičí. Pravidelný koncert v rodině stojí víc než přísný dohled nad metronomem.

Kdy s kytarou počkat

Pro předškoláky bývá kytara náročná, protože nemají v prstech dost síly a jejich ruka je malá i na nejmenší nástroj. Mnoho učitelů doporučuje začínat kolem šestého až osmého roku, podle dítěte. Mladší děti mohou začít s rytmikou, zpěvem nebo flétnou a na kytaru přejít později. Pokud má dítě potíže s klouby nebo úrazy ruky, poraďte se s lékařem, jak zátěž dávkovat.

Zdroje

• Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (základní umělecké vzdělávání)
• Státní zdravotní ústav